Je to sice již několik let, kdy biomasa zažívala chvíle své největší popularity, tedy alespoň, co se médií týče. Dnes se o ní sice už tolik nemluví, ale jedná se o velmi populární způsob vytápění. Pojďme se tedy podívat, co se vlastně pod termínem biomasa skrývá a jak ji využívat.
Obecně můžeme biomasu rozdělit na mokrou a suchou. V obou dvou případech se však jedná o odpad. V případě suché biomasy jde o dřevěný a rostlinný odpad. Ten je energeticky využíván například spalováním či zplyňováním. Druhou možností je tedy mokrá biomasa. Mokrou biomasou nazýváme tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat či siláž. Ovšem mezi biomasu řadíme například i semena řepky olejné, ze které je lisováním získáván olej.
Suchá biomasa
Pokud zůstaneme u suché biomasy, je potřeba vědět, že před jejím spálením je potřeba ji trochu upravit. Ne, že by se například pilinami nedalo topit, ale není to zrovna nejvhodnější. Pro dosažení maximální efektivnosti se totiž suchá biomasa zpracovává do tzv. pelet. Takto se dá zpracovat téměř všechen rostlinný materiál. Pro tyto účely se pěstuje i řada rostlin. Například šťovík. Výhodou je, že se tímto způsobem fixuje uhlík, který by byl za normálních okolností v podobě oxidu uhličitého uvolněn do atmosféry a přispěl by ke globálnímu oteplování.
Cena paliva
Menší nevýhodou však zůstává pořizovací cena kotle na biomasu. Ta je o něco vyšší, než cena například plynového kotle. Výhodou však je cena paliva. Vytápění pomocí pelet je na zhruba stejné cenové úrovni jako vytápění uhlím a asi o polovinu levnější, než vytápění zemním plynem. O elektřině se raději ani zmiňovat nebudeme. Nemusíte se ani bát, že palivo neseženete. Dnes už je biomasa totiž k dostání i v hobymarketech.
J. H.
