Abychom se v budoucnu dokázali alespoň trochu ochránit před vysokými účty za energie, měli bychom se je naučit správně a efektivně využívat, případně jejich spotřebu minimalizovat.
Nejvíce tepelné energie se spotřebuje na vytápění bytů. Proto je nutné s ohledem na co nejnižší tepelné ztráty mít veškeré obvodové konstrukce dostatečně tepelně izolované. „Jaké tepelně-technické parametry mají obvodové stavební konstrukce mít, předepisují závazné normy a předpisy, které se musejí respektovat jak při výstavbě nového domu, tak také při rekonstrukci domu staršího,“ říká Lubomír Klobušník, energetický poradce Energy Centre České Budějovice. Jedná se zejména o závaznou normu ČSN 73 0540-2. Ta mimo jiné předepisuje požadované součinitele prostupu tepla pro obvodové i vnitřní konstrukce. Čím je vypočtená hodnota součinitele prostupu tepla nižší, tím jsou lepší tepelně-technické vlastnosti obvodové konstrukce a vypočtená tepelná ztráta je nižší.
Nízkoenergetický, pasivní a soběstačný dům
Developeři bytových projektů se v poslední době předhánějí v tom, kdo postaví dům s nejnižší spotřebou energie. V tomto směru se rozlišují dva typy domů – nízkoenergetický a pasivní. „Nízkoenergetický dům se vyznačuje nízkou potřebou energií, zejména vypočtená potřeba energie na vytápění je proti běžné výstavbě podle platných norem minimální. Roční měrná potřeba tepla je u tohoto domu menší než 50 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy,“ popisuje Lubomír Kožušník. V praxi se ukazuje, že lze i většinu starších domů rekonstruovat na dům nízkoenergetický, jenž dosahuje výše uvedené nízké měrné potřeby tepla.
Pasivní dům se vyznačuje velmi nízkou potřebou energií, roční měrná potřeba tepla je menší než 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. „Proto, abychom docílili výše uvedené nízké měrné potřeby tepla, je nutno nechat si nejprve vypracovat kvalitní projekt. Ten by měl být dostatečným návodem pro stavební firmu, jak má dům postavit a jakým způsobem je nutno řešit stavební detaily, týkající se zejména minimalizace tepelných mostů,“ pokračuje energetický poradce. V projektu by také mělo být zřejmé, jaká technologická zařízení nám pomohou zajistit splnění požadovaných parametrů pro pasivní dům. Není pravdou, že pasivní dům nepotřebuje žádnou energii na vytápění. Také on má tepelné ztráty.
Technologie vrací část tepla zpět
Aby se docílilo tak nízké vypočtené měrné potřeby tepla, je již nutno použít technologické zařízení, které je schopno získat zpět část tepla z tepelné energie odváděné ven se znečištěným, takzvaným větracím vzduchem. Zpravidla se jedná o rekuperační jednotky, které jsou schopny využívat pro předehřev přiváděného čerstvého vzduchu teplo z odváděného znečištěného vzduchu. Jedná se o zpětné získávání tepla. Rekuperační jednotky jsou schopny spořit přibližně 60 procent tepla z tepelných ztrát větráním. K tomu je ale nutno započítat, že k provozu rekuperačních jednotek je potřeba elektrická energie na pohon ventilátorů a na předehřev vzduchu v době nízkých venkovních teplot. Je proto vhodné předem propočítat, zda se to vyplatí.
Velkou pozornost u nízkoenergetických i pasivních domů je třeba věnovat vzduchotěsnosti. To znamená, že veškeré obvodové konstrukce i jejich napojení musí vykazovat předepsanou vzduchotěsnost. Ta má v praxi vliv jak na snížení rizika pronikání vlhkosti do dřevěných konstrukcí a tepelných izolací stavby, tak také na účinnost rekuperační jednotky požadované u pasivních domů. Dále je nutné dodržovat v projektu předepsané technologické postupy výstavby a věnovat zvýšenou péči stavebním detailům.
