Vyrážíte do obchodu koupit nějaký ten nový spotřebič a přemýšlíte, jak se orientovat v jejich značení? A má vůbec smyl se označením elektrických spotřebičů zabývat? Rozhodně ano!
Dozvíte se z něj totiž celou řadu užitečných informací nejen o tom, jakými všemi atesty spotřebič prošel a lze-li ho prodávat na českém trhu, ale rovněž se dozvíte, jak je daný spotřebič energeticky náročný a podle toho se můžete rozhodnout, zdali se vám vyplatí si ho pořídit.
Obecné informace
Na každém spotřebiči můžete nalézt dva štítky. První z nich udává informace o výrobci, o případných atestech přístroje, s jakým napětím pracuje atd. Druhý štítek je pak pro zjednodušení označován jako energetický štítek.
Pokud jde o prvně jmenovaný štítek, tak zde většinou najdete výrobce, kde byl výrobek vyroben, sériové číslo, varování před případným vyzařovaným zářením, vysokou teplotou atd. Také zde jsou uvedeny všechny atesty, které daný přístroj získal. Těch může být celá řad. Nejdůležitější je však označení CE, které dokládá, že přístroj je určený pro český trh a je bezpečný. Jakýkoli spotřebič bez tohoto označení se kupovat nevyplatí. Nemusí fungovat v naší elektrické síti anebo vás může ohrozit.
Energetické informace
Energetický štítek pak uvádí jak je daný spotřebič energeticky náročný. Povinnost takto označovat elektrické spotřebiče platí od roku 2001. Výrobky jsou pak rozděleny do tříd A-F. každá třída je daná určitou spotřebou elektrické energie. Tímto štítkem musí být označeny pračky, chladnička a ledničky, myčky na nádobí, elektrické trouby a žárovky. Dnes se v podstatě nedoporučuje kupovat výrobky označené hůře než C a například chladničky se ani s horším označením prodávat nesmějí. Pokud narazíte na výrobek s označením A+, A++ či A+++, nemusíte se děsit. Každé + v tomto případě znamená další úsporu.
J. H.
vůbec jste mi nepomohli