Spalování kalů je moderní způsob jejich likvidace. Navíc při tom vzniká značné množství tepla, které je možné dále využít.
Spalování kalů je dnes asi nejen jeden z nejperspektivnějších způsobů jak se vypořádat s čistírenskými kaly, ale také zajímavý a složitý technický problém. Vysoký podíl vody v odvodněném kalu – cca 75 % a v sušině až 50% podíl popelovin klasifikuje čistírenský kal spíše na hasivo než palivo. Komplikací je též obsah těžkých kovů a to zejména z hlediska možného vzniku aerosolů při vyšších spalovacích teplotách. Nízké teploty tavitelnosti popela tento problém umocňují.
Spalování kalů má následující výhody:
o Popel ze spáleného kalu je anorganický, v drtivé většině případů vyhovuje klasifikaci O, sterilní, inertní odpad červené barvy a prachové konzistence využitelný například ve stavebnictví.
o Těžké kovy navázaný v nevyplatitelné podobě na sorbenty z procesu čištění emisí
o Plynné emise z provozu zařízení hluboko pod přípustnými limity, spalováním kalů se nezvyšuje bilance CO2 v ovzduší
o Provoz termické degradace nezatěžuje své okolí ani zápachem či hlukem. Veškeré manipulační čí skladovací prostory, například zásobníky nevyhnilého kalu jsou odsávány a odsáty vzduch je následně použit jako spalovací atd.
o Z hlediska koncepce je vyloučen unik nežádoucích látek ať už organické či anorganického základu z provozu termické degradace
o Termická degradace nevyhnilých kalů umožňuje vyřadit z technologie provozu ČOV vyhnívací nádrže včetně navazujících technologií využití bioplynu a uvolněný prostor je k dispozici pro technologie intenzifikace stávajících procesů čištění vody popřípadě k jiným účelům.
I přesto, že tato metoda ještě není dokonalá a je doprovázena řadou obtíží, do budoucna představuje značnou naději. Jednak možná vyřeší problém, kam s odpadním kalem a k tomu se při tomto procesu vyrobí značné množství tepla.
J. H.
foto: ceskatelevize.cz